CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Pondělí 19.04.2021
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Knihovna města Ostravy

Před rokem 1918 neexistovala v Moravské Ostravě jediná větší knihovna, která by systematicky plnila své cíle.

Na území města vznikla poměrně široká síť nejrůznějších technických, hospodářských, pěveckých a vzdělávacích spolků, z nichž většina měla také své knihovny. Nepatřily zdaleka mezi knihovny veřejné, byly dostupné jen úzkému okruhu čtenářů. První knihovna, která sloužila širší veřejnosti a která měla v jistém smyslu charakter veřejné lidové knihovny, byla od r. 1898 knihovna spolku "Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu a okolí", která se během své činnosti potýkala s mnoha obtížemi v oblasti finanční i odborné. Měla přes 5 tisíc svazků knih a byla doplňována novými knihami z naší i světové produkce.

Právě knihovní fondy této knihovny, která ukončila svou činnost v roce 1921, se staly základem pro nově vznikající veřejnou knihovnu města Moravské Ostravy. Tato knihovna získala bezplatně téměř dva tisíce svazků, ke kterým později přibyly knihy darované knihovnou spolku Občanská beseda.

Dne 25. května 1920 došlo na plenární schůzi správní komise města Moravské Ostravy k rozhodnutí zřídit ve městě obecní veřejnou knihovnu a čítárnu. Za tím účelem byla vytvořena knihovní rada. Nový výbor do ní kooptoval za spolek "Veřejná knihovna a čítárna pro Moravskou Ostravu a okolí" dlouholetého předsedu Adolfa Podroužka, za čtenáře prof. B. Štěpničku a spisovatele Dr. Vojtěcha Martínka.

Obec dala knihovně k dispozici místnosti Německé obecné a občanské školy chlapecké v Hasnerově ulici č. 8 (dnešní Purkyňova ulice). Byly současně vyhrazeny jak knihovně české tak německé, přitom první podlaží bylo přiděleno české veřejné knihovně, přízemí knihovně německé. Společná čítárna pro obě knihovny byla umístěna v přízemí pod správou české knihovny. Po roce 1924 nařízením Správní komise města Moravská Ostrava byla zařízena čítárna německé knihovny jako společná čítárna národnosti české a německé, a česká čítárna byla zařízena jako společná studovna obou národností (můžeme tedy hovořit o vzniku první studovny v městské ostravské knihovně).

Knihovna začala půjčovat 19. února 1921. Za zápisné se vybíral poplatek 10 Korun, za legitimaci 20 hal a za půjčení jednotlivého svazku také 20 hal.

Po roce 1921 vznikly i v ostatních obcích další veřejné knihovny dotované obcemi. Po sloučení sousedních obcí s Moravskou Ostravou po roce 1924 vznikla potřeba plné unifikace činnosti těchto institucí. Význam knihovny začal stoupat, neboť se výrazně rozšířil okruh čtenářů. Bylo nutno rozšířit také knižní fond a dosavadní umístění knihovny se ukázalo jako nevyhovující. Knihovna se v roce 1929 přestěhovala do nové budovy městské spořitelny, která jí postoupila celé jedno křídlo. V přízemí byla umístěna půjčovna a skladiště, v prvním patře pak studovna a čítárna. Knihovna měla dobrou podporu ze strany obce, takže dotace vysoko převyšovala zákonem stanovený příspěvek a umožnila na svou dobu knihovnu velmi moderně a účelně vybavit.

Od roku 1939 bylo vše české potlačováno. Tato skutečnost se nevyhnula ani knihovně a jen zásluhou tiché dohody s policejními úředníky mohly být knihy zabavené v období okupace po válce vráceny zpět do půjčoven. Již tři dny po osvobození zahájily knihovny svou činnost. Bohužel, po únorovém převratu v roce 1948 dochází k likvidaci veškeré knižní produkce, jež po stránce ideologické nebyla v souladu se zájmy vládnoucí komunistické strany. Často tak byly zničeny knihy, které přečkaly nejhorší roky války.

V prosinci roku 1950 vydalo Ministerstvo informací a osvěty směrnici o zřízení jednotné sítě lidových knihoven řízené státem. Na základě této směrnice se z Ústřední městské knihovny v Ostravě stala Krajská lidová knihovna, která se tímto stala knihovnickým a metodickým ústředím Severní Moravy.

Rozvoj městské knihovny je v 60. letech poznamenán územními změnami, kdy vzniká Severomoravský kraj a řízení knihovny přechází na město a posléze zpět na Krajský národní výbor, což s sebou nese celou řadu vnitřních změn a reorganizací bez patřičného vnějšího efektu.

V roce 1966 se v ústřední knihovně města zavádí bibliograficko-informační služba. V roce 1968 došlo k přestěhování dětského oddělení na Tyršovu ulici. Také byla zřízena odkladová skladiště a depozitáře, a to na Tyršově ulici, v místnostech Slezskoostravské radnice a místnostech propůjčených Obvodní knihovnou ve Slezské Ostravě.

V roce 1969 je Krajská knihovna přejmenována na Knihovnu města Ostravy a tento název zůstává nezměněn do dnešních dnů.

Vývoj knihovnictví spěl v 80. letech k úplné centralizaci, což samozřejmě zasahuje i Knihovnu města Ostravy. Usnesením ostravského národního výboru bylo schváleno zavedení jednotného řízení veřejných knihoven v Ostravě s platností od 1.1.1980. Veřejné knihovny jsou sloučeny v centralizovaném systému, který tvoří Knihovna města Ostravy s pobočkami rozmístěnými na území města Ostravy. Hospodářské a technické předpoklady pro práci KMO zajišťuje provozně ekonomické oddělení. Útvar knihovnických služeb KMO zajišťuje komplexní služby čtenářům. Centralizaci bylo možné hodnotit kladně, neboť ostravská knihovna pracovala tímto způsobem již dříve a změny nebyly tak markantní.

90. léta jsou charakterizována především změnou politického a společenského klimatu. To samozřejmě poznamenalo život knihovny a to bez nadsázky ve všech oblastech. Knihovna města Ostravy byla až do roku 1996 jedinou knihovnou své velikosti bez vlastní ústřední budovy. Přesto, že byla již v roce 1992 ústředí knihovny přidělena budova na ul. 28 října, která byla po nezbytné rekonstrukci schopna zajistit potřebné zázemí pro poskytování služeb, ústředí knihovny poskytovalo své služby ve třech lokalitách umístěných v různých částech města. V budově na nám. Dr. E. Beneše (budova spořitelny) byla neustále umístěna půjčovna pro dospělé, hudební oddělení, studovna a oddělení BIS, dětské oddělení umístěno v domě na Tyršově ulici (tak je tomu dodnes) a v budově na ul. 28. října byla v roce 1993 znovu otevřena veřejná čítárna. Mimo prostorové roztříštěnosti bylo hlavním problémem ústředí knihovny nevyhovující provozní situace v budově na nám. Dr. E. Beneše, což se projevilo např. v roce 1995 úplným odpojením provozů od elektrické sítě.

Na podzim roku 1996 bylo Knihovně města Ostravy konečně umožněno přestěhovat fondy a zařízení půjčovny pro dospělé, studovny a hudebního oddělení do rekonstruovaných prostor. Velké stěhování bylo ukončeno koncem roku a v lednu 1997 zahájilo ústředí knihovny opět svůj provoz v budově na ul. 28. října. Zde poskytuje své služby dodnes.

V únoru roku 2001 oslavila KMO 80. výročí svého založení uspořádáním výstavy "Knihovna pro město" ve vstupních prostorách Magistrátu města Ostravy spojenou s podpisem smlouvy o spolupráci s Verejnou knižnicou J. Bocatia v Košicích a vystoupením zpěváka Jarka Nohavici. Tato výstava byla prezentována znovu v prostorách hudebního oddělení KMO ústředí koncem února a při této příležitosti se na slavnostním rautu setkali bývalí i současní pracovníci KMO.

Od doby svého založení se Knihovna města Ostravy snaží se střídavými úspěchy plnit své základní poslání - organizovat společenské využití tištěných materiálů i ostatních hmotných zdrojů, poznatků a informací tím, že je získává, zpracovává, půjčuje a propaguje. Mezi významné čtenáře knihovny patřili mimo jiné Jaroslav Vavřík, Karel Biňovec nebo Milan Rusínský.

Za těch několik desítek let zůstalo poslání Knihovny města Ostravy neměnné, i když byla několikrát přejmenována, i když v ní pracovalo mnoho knihovníků s odlišnými názory na řízení její činnosti, i když měla a má problémy s udržením své existence

Poskytujeme : v ústřední knihovně

Výpůjčky knih a časopisů
Výpůjčky hudebnin, kvalitní poslech reprodukované hudby a rozsáhlé sbírky zvukových nosičů
Informační a konzultační služby v rozsahu našich fondů a bází dat
Velký výběr novin a časopisů v čítárně
Donášku knih do bytu imobilním občanům
Kopírování z fondů KMO
Klub sci - fi literatury
Výstavy, soutěže, hudební pořady, besedy
Informační lekce pro školy
Fond regionální literatury
Prodej vyřazených knih a časopisů
Přístup k síti Internet
přístup do databází EBSCO
přístup do databází Anopres (Tam Tam)
přístup do databází PROQUEST
ve studovně nabízíme službu INVIK - Internetová Virtuální Knihovna - dodávání dokumentů nebo jejich kopií z fondů knihoven zúčastněných v tomto systému prostřednictvím internetu. Výběr dokumentů z fondu Virtuální polytechnické knihovny je možný pomocí souborného katalogu.
elektronický časopis PÁREK

KONTAKTNÍ ADRESA:

Knihovna města Ostravy
Výstaviště Černá louka pavilón C
702 00 Ostrava
Česko (CZ)
tel: (+420) 596 120 027

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.kmo.cz

Typ záznamu: Knihovna
AKTUALIZACE: Radka GAJDUŠKOVÁ (Beskydy-Valašsko, racr) org. 56, 12.05.2004 v 11:56 hodin
Copyright 1998-2021 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY