CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Pracovní oděvy [ Lidové oblečení - kroj ]

V čem se lidový oděv jednoho typu vnitřně rozlišoval, bylo jeho užití k různým příležitostem. Prostotou a účelností se vyznačoval pracovní oděv. Musel být praktický, umožňující pohyb, snadno udržovatelný, z materiálů pokud možno levných nebo snadno dostupných.

Základ oblečení pro práci zůstával v plátěném materiálu. Byla to domácí plátna různých kvalit od hrubých konopných, užívaných v různé podobě, přes nebílené lněné materiály až po jemnější bílené kusy na všední košile a šátky. Plátno se z praktických důvodů barvilo na modro, nejčastěji indigem. Z něj se pak šily sukně, kabátky, kazajky a zástěry žen i mužů.

U pracovních oděvů se zachovala hrubá sukna v přirozené barevnosti, někdy velmi silná, valchováním zaplstěná, k šití robustních kabátů, halen a dalších svrchních oděvu, zejména v karpatské oblasti. K výčtu základních materiálů patří i kůže na kožichy, jednoduchou obuv, opasky, kabely. Další doplňky jako čepce, rukavice, ponožky se zhotovovaly různými starými technikami. Jejich použití pro všední kroj jim mnohdy prodloužilo živnost.

Shrneme-li charakter tohoto oblečení i po stránce barevnosti dostaneme, na rozdíl od oděvů slavnostních, škálu barev mnohem střídmější. Jsou to hlavně přirozené odstíny přírodních vláken od hnědé až po světle béžovou, bělavé i bílé tóny plátna a modrou barvu indiga.

Ostatní barvy, v kroji obecně používané, jsou u klasického pracovního kroje užity spíše jako zvýrazňující prvek-lem, stužka, proužek ve tkanině, barva punčochy aj. Teprve ve 2. polovině 19. století a v průběhu dalších generací se barevná paleta rozšířila. Vzrůstá obliba továrně tištěných látek, dominuje barevný bavlněný kreton. Užívá se ho hlavně na ženském oblečení, částečně na mužské vesty a již tradičně na různé druhy šátků.

Neokázalému oblečení v domácnosti odpovídalo také skromné obutí. Lidé často chodili v podšitých ponožkách, různých pantoflích, papučích, kolem domu ve snadno nazouvací obuvi. V létě se chodilo na boso. Pracovní obuví byly také krpce, obouvaly se i hrubé kožené popřípadě soukenné boty.

V pracovním oděvu se většinou nevyužívalo nákladnějších součástek, jako živůtků či vest, ty se musely šetřit.V zimě se pak brávaly starší kabáty. Využívaly se k dotrhání také starší kusy, součástky svátečního oděvu.

Většina pracovních činností se odbývala v základním jednoduchém oblečení. Protože jeho kritériem byl účel, nepodléhalo příliš regulím tradice. Vyvíjelo se minimálně, bez větší pozornosti a v podstatě uchovávalo staré, dobře použitelné typy. Čas od času se do něj přimísily i zcela nové prvky, jindy se objevily kusy svátečního oděvu.

Kombinacemi těchto prvků vznikala různorodá oděvní soustava. Na Slovácku a Těšínském Slezsku se dlouho držela u pracovního kroje základní sestava: spodní rubáč typu oblečky, dvě zástěry a rukávky volně vrchem oblečené, bez svrchního živůtku, který náležel ke slavnostnějšímu kroji.

Mnohé z pracovních úkonů však neměly charakter únavné těžké práce, ale měly i obsah společenský, a inklinovaly tak k oblečení svátečnímu.

Mezi tyto oděvní soustavy patří ustrojení žen, užívané pro posezení s ruční prací, ne doma, ale na návštěvě u sousedů. Tak se konaly např. známé přástky, večerní společná posezení při pření lnu.

Kroje pro tyto účely musely být nejen slušivé ale i pohodlné. Avšak bez honosnosti, přebujelých tvarů a výzdoby oblečení svátečního. Na rozdíl od oděvů pro hrubší práci jsou z kvalitnějších a pestřejších materiálů.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 705 org. 56, 11.05.2004 v 12:32 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY