CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Čtvrtek 28.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Hydrologie Českého ráje [ Hydrogeologie ]

Hydrologie Českého ráje

CHKO Český ráj leží v povodí Labe, v dílčím povodí Jizery a s malou částí jižních svahů Prachovských skal v dílčím povodí Cidliny.

Jizera protéká severní částí CHKO, u Malé Skály je ve 260 m n.m., v Dolánkách má nadmořskou výšku 247 m. Tok Jizery v tomto úseku má spád cca 2 o/oo a tvoří erozní bázi přilehlého členitého území. Celkově je možné ji zařadit mezi nejvodnatnější toky v povodí Labe. Charakteristickým znakem Jizery je výskyt i několika povodňových průtoků během roku. Zpravidla je to z jarního tání sněhu a v průběhu roku jsou povodňové průtoky způsobeny vysokými srážkami v horských oblastech. U Malé Skály má Jizera dva pravobřežní přítoky, Vranský a Frýdštejnský potok. Z levobřežních jsou významné jednak bezejmenný potok pramenící pod Michovkou, druhý pramenící pod Loučkami a ústící do Jizery v osadě Betlém.

Druhým významným tokem a základem hydrografické sítě je Žehrovka, pramenící v Prachovských skalách. Jejími většími přítoky jsou Kacanovský potok, Jordánka s Čertoryjí a Arnoštický potok. V jejím povodí jsou vystavěny větší rybníky Vidlák, Krčák, Věžák, Dolský, Nebákov, Semínský, Oběšenec a Žabakor. Žehrovka je při průtoku CHKO až k soutoku s Kacanovským potokem posilována z coniacké zvodně buď plynulým příronem, nebo vodou přitékající od vývěrů.

V pořadí třetím nejdůležitějším tokem je Libuňka, která protéká CHKO od Libunce až k Pelešanům. Jejím hlavním přítokem na území CHKO je Javorka pramenící v oblasti Jinolických rybníků. Celá niva Javorky leží v CHKO, na horním toku jsou tři rybníky - Oborský, Němeček a Vražda. Z levé strany přibírá několik menších vodotečí, především od Rokytnice, Hrubé Skály a Sedmihorek. V jejím povodí jsou na území CHKO rybníky Hrudka, Rokytnický, Bažantník, Pilský a Smíchouzův. K větším tokům patří ještě Klenice pramenící u Libošovic, s rybníky Bílý, Pilský, Komorník, Buškovský a Šlejferna.

Z menších toků pramenících a protékajících na území CHKO je to Kněžmostka, dále Všeňský potok a Kadeřávka, které odvodňují malé území v severozápadní části Hruboskalské vrchoviny. Holínský potok, který pramenící na jižním svahu Přivýšiny náleží k povodí Cidliny. Potok Sobotka pramení na svazích Hůry severně Nepřívěce.

Kvádrové pískovce tvoří z hlediska oběhu vody víceméně jednotný celek. K infiltraci dochází v celé ploše rozšíření nezakrytého coniackého kolektoru. Většina podzemních vod je drenována v údolí Žehrovky a v údolích horních toků Klenice a Kněžmostky. Směr proudění podzemních vod je ovlivněn také strukturními poměry celé křídové pánve. Do povodí Žehrovky směřuje od jihovýchodu osa hlavní křídové synklinály a právě v tomto území je soustředěno největší množství velkých pramenů.

Centrální část CHKO Český ráj je řazena do regionu mělkých podzemních vod, protože zde probíhá doplňování zásob celoročně a protože nejnižší průměrné měsíční stavy hladin podzemních vod a vydatností pramenů připadají na říjen až listopad (nejvyšší se vyskytují v březnu až dubnu). Průměrný specifický odtok podzemních vod je hodnocen na méně než 1 litr za sekundu na kilometr čtverečný.

Český hydrometeorologický ústav provádí v této části CHKO sledování úrovně hladin podzemní vody na 2 hydrovrtech, a dále měří vydatnost a další parametry u 11 pramenů.

Literatura:
http://www.CesRaj.chkocr.cz

UMÍSTĚNÍ

DALŠÍ INFORMACE: http://www.CesRaj.chkocr.cz

Typ záznamu: Hydrogeologie
AKTUALIZACE: Ladislav Hollý (archívní záznam) org. 2, 07.08.2004 v 09:00 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY