CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY
Fulltext
Úterý 16.07.2019
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 

Budějovický měšťanský pivovar, a. s.

Počátky pivovarství v Českých Budějovicích se kryjí se vznikem tohoto královského města založeného z popudu českého krále Přemysla Otakara II. roku 1265. Všichni plnoprávní čeští a němečtí měšťané uvnitř městských hradeb měli várečné právo. Odbyt piva byl zajištěn českými králi Karlem IV. a jeho synem Václavem II. udělením "Mílového práva” podle něhož nesměly být do vzdálenosti 10 km od města žádné cizí krčmy ani konkurenční pivovary a sladovny. Dodržování tohoto práva bylo prosazováno všemi prostředky.

Roku 1464 se Českobudějovičtí rozhodli rázně zlikvidovat konkurenci v okruhu svého mílového pásma. Vypravili městského rychtáře se skupinou ozbrojenců zničit sladovny a pivovarnická zařízení bez ohledu na to komu patří.

Přepadeny byly jak vsi rožmberské, tak patřící klášteru ve Vyšším Brodě či svobodný dvůr. Také v roce 1619 byl zničen pivovar v Rudolfově včetně celého hornického městečka.Vedle soukromých právovárečných měšťanských domů si v roce 1495 po vzájemné dohodě správovárečníky a za náhradu postavila také městská rada obecní pivovar, který vařil "bílé” pivo z pšeničného sladu. Právovárečníci směli nadále vařit jen "tmavé” pivo z ječných sladů.

Roku 1722 zakupují právovárečníci dům sládka Matěje Konvičky s veškerým pivovarským zařízením /v současné době Hotel Malý pivovar/. Městská rada ho posléze prohlašuje za svůj majetek, spory trvají až do roku 1795, kdy město muselo měšťanům předat oba pivovary. K jejich správě vytvořili měšťané ještě v tomto roce výdělkovou společnost "Administration Budweiser Bürgerbräu” mající vlastní pečeť. Od roku 1871 se jejím nástupcem stala vlastní živnostenská firma, která v roce 1894 přijímá oficiální název Die Budweiser Bräuberechtigten - Bürgerliches Bräuhaus - Gegründet 1795 - Budweis /Budějovičtí právovárečníci - Měšťanský pivovar - založen 1795 - Budějovice/.

Stávající prostory přestávají vyhovovat a tak je v roce 1847 rozhodnuto vystavět na lineckém předměstí nový lednicový sklep, který se stal od r.1848 základem nového moderního pivovaru. Do nového provozu byla postupně převedena výroba obou historických pivovarů ve městě. V roce 1856 je zastavena výroba v Malém a v roce 1871 pak i ve Velkém pivovaru.

Budějovické pivo z měšťanského pivovaru se v oficiálních pramenech nazývalo již roku 1802 Budweiser Bier podle úředního názvu místa původu výrobku. Měšťanský pivovar je proto nejstarším uživatelem tohoto obchodního označení na světě a všecnhy ostatní podružné okolnosti nemohou na této skutečnosti nic změnit. Dne 5.11.1879 udělila městská rada Budějovic této firmě souhlas k používání městského znaku na etiketách a jiných reklamních prostředcích.

K registraci ochranných známek pivovaru došlo poprvé 20.11.1882 a z nich největší význam měla "Budweiser Export-Lager-Bier, která byla roku 1897 rozšířena též o přívlastek Original. Dne 10.8.1899 známkovou řadu rozmnožila registrace dvojitého světlého ležáku pod slovním označením Budweiser Bürgebräu.

Od 70. let 19.století zásoboval pivovar svým pivem císařský dvorní sklad a od 23.2.1895 získal též titul dvorního dodavatele württemberského krále Wilhelma II., který používá dodnes.

roce 1875 vyvezl Měšťanský pivovar prokazatelně první hl piva Budweiser Bier do USA. Zde až v prvních měsících roku 1876 se Buschovi a jeho polupracovníkům povedlo uvařit pivo podobné chutí a barvou původnímu z města Budweis /Budějovice/. Toto pivo českého typu, vařili na žádost C.Conrada, obchodníka s nápoji v St.Louis. Teprve 16.7.1878 si firma C.Conrad nechala v USA pro svůj obchod registrovat v příznačné německé formě ochrannou známku Budweiser Lager Bier. Koncern Anheuser-Busch ze St.Louis kromě výroby piva Budweiser začal v roce 1883 uskutečňovat bez právní ochrany i jeho přímý prodej. Ochrannou známku nadále vlastní C.Conrad, který ji teprve notářským zápisem z 27.1.1891 propůjčil koncernu Anheuser-Busch. Dne 27.7.1907 si koncern Anheuser-Busch nechal poprvé na sebe registrovat toto chráněné obchodní označení Budweiser v USA, které nepochybně vzniklo neoprávněnou adopcí. Měšťanský pivovar protestuje a v roce 1911 probíhají jednání, ke kterým je nutno přizvat i Český akciový pivovar České Budějovice /dnešní Budvar/, který již také vyvážel do USA své pivo. Úspěchy obou piv z Českých Budějovic vyprovokovaly koncern Anheuser-Busch k tomu, že v obtížné mezinárodní situaci dosáhl nátlakem dohod jednoznačně znějících v jeho prospěch. Oba českobudějovické pivovary se vzdaly svých vydržených právních předností na užívání obchodního a geografického označení Budweiser, Budweis a dalších, pro oblast severní Ameriky a přilehlých teritorií.

Za okupace byl podnik vyhlášen německými právovárečníky jichž byla většina za "Deutscharisches Unternehmen”.Dne 24.3.1945 je pivovar poškozen při spojeneckém náletu.

Dne 19.7.1945 je do pivovaru jmenována prozatimní národní správa. Dne 16.11.1946 je pivovar i přes protesty českých právovárečníků konfiskován jako německý majetek.Dnem 10.7.1948 je začleněn do Českobudějovických pivovarů, n.p. a o měsíc později se stává natrvalo součástí n.p. Jihočeské pivovary s názvem První českobudějovický pivovar až do roku 1960, kdy je z politických důvodů přejmenován na Pivovar Samson podle městské historické kašny .

V letech 1948 - 1989 pracuje trvale ve stínu preferovaného exportního pivovaru Budějovický Budvar, v jehož prospěch také ztratil většinu svých průmyslových práv - ochranných známek. po listopadu 1989 se závod vrací k svému původnímu označení První budějovický pivovar Samson, které nejlépe vystihuje jeho starobylou tradici.

Od 1.5.1992 je součástí privatizované a.s. Jihočeské pivovary České Budějovice. V následujících letech prochází náročnou modernizací a rekonstrukcí. Sortiment výroby tvoří piva obchodního označení Samson - světlé a tmavé výčepní /Desítka a Černé/, světlý ležák /Prémium/, nealkoholické pivo /Nealko/ a konečně pivo se sníženým obsahem cukru /Dianello/.

Pivovar je nositelem mezinárodních ochranných známek Crystal, Czech Beer Crystal, Biere Tcheque Crystal a Samson. V roce 1991 mu bylo přiznáno chráněné označení původu Budějovický měšťanský var a Budweiser Bürgerbräu a od roku 1993 také Budějovické pivo, Budweiser Bier, Biere de Budweis a Budweis Beer.

V roce 2000 došlo k odprodeji části majetku Jihočeských pivovarů a.s.. V květnu byl prodán pivovar Platan následně v srpnu pivovar Regent. V majetku Jihočeských pivovarů a.s. zůstal pouze pivovar SAMSON.

V červenci 2001 došlo ke změně názvu společnosti na BUDĚJOVICKÝ MĚŠŤANSKÝ PIVOVAR a.s..

KONTAKTNÍ ADRESA:

Budějovický měšťanský pivovar, a. s.
Lidická tř. 458/51
370 00 České Budějovice
Česko (CZ)

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.ebudweiser.cz

Typ záznamu: Pivo
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 08.11.2004 v 09:01 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY