CZECH TOURISM TURISTICKÉ REGIONY TR 14  SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO TR 13  STŘEDNÍ MORAVA TR 12  JIŽNÍ MORAVA TR 11  VYSOČINA TR 10  VÝCHODNÍ ČECHY TR 09  ČESKÝ RÁJ TR 15  KRKONOŠE TR 08  ČESKÝ SEVER TR 07  SEVEROZÁPADNÍ ČECHY TR 06  ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ TR 05  PLZEŇSKO TR 04  ŠUMAVA TR 03  JIŽNÍ ČECHY TR 02  STŘEDNÍ ČECHY TR 01  PRAHA PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY
Fulltext
Пятница 29.03.2024
  TOP 20  
  Databanka akcí
 
  KULTURNÍ, ZÁBAVNÍ A SPOTŘEBNÍ VYŽITÍ  
  Sportovní aktivity
Kultura
Zábava
Nákupy
 
  DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A MÍSTOPIS  
  Dopravní dostupnost
Místopis
Přírodní zajímavosti
 
  POZNÁVACÍ CESTOVNÍ RUCH  
  Technická pamětihodnost
Církevní památka
Archeologie
Kultura
Lidová architektura
Hrady a zámky
Městské zajímavosti
Židovské památky
Ostatní
 
  LÁZEŇSTVÍ A WELLNESS  
  Lázně
Wellness
 
  ORGANIZACE CESTOVNÍHO RUCHU  
  Organizace cestovního ruchu
 
  SPORT  
  Letectví
Zimní sporty
Vodní sporty
Cykloturistika
Pěší turistika
Ostatní
 
  UBYTOVÁNÍ, STRAVOVÁNÍ, SERVIS NA CESTÁCH  
  Ubytování
Stravování
Gastronomie
Servis na cestách
Mapy
Web kamera
 
Království perníku

Historie města Heřmanův Městec [ История (архивный документ) ]

Kdy bylo město založeno není přesně zjištěno. Stalo se tak pravděpodobně kolem roku 1280 kdy Heřman z Lichtenburku kolonizoval krajinu kolem hradu Lichnice. I Heřman z Kostela (Kostelce), nebo vladyka Heřman z Mrtic, který dostal tuto krajinu za vojenskou pomoc rytíři z Kauniců v bitvě českého vojska o Miláno mohli město založit.

První dochovaná zpráva ze 7. října roku 1325 v zemských deskách trhových se týká rozdělení majetku Heřmana z Mrtic, ve které je Městec popisován jako nehrazené městečko, kterému patřila ves Bylany. Lokátor k umístění města využil potoku Podolky a Konopky a ulice rozmístil tak, že každý dům byl zásobován užitkovou vodou.

Městem procházela známá Trstenická stezka vedoucí z Moravy do Prahy, po níž procházely obchodní karavany, jež učinily z města obchodní centrum širokého okolí. Po této cestě však přicházela i vojska a to nejen husitská, ale i houfy žoldnéřů za třicetileté války, které působily obyvatelům nesmírné útrapy - rabování, zabíjení a vypalování.

Obchodnímu rozvoji města přispělo od 15. století i velké židovské osídlení rozkládající se v jeho severní části. Nejvyšší počet židovských obyvatel se pohyboval kolem roku 1849 - 840 osob.

V roce 1579 Rudolf II. mění na žádost městeckých dny konání jarmarků a potvrzuje městu znak a právo zelené pečeti.

Z významných majitelů Heřmanova Městce byl v 15. století Jan Městecký z Opočna, za něhož bylo město vypáleno husity, jako odplata za Janovy intriky proti Žižkovi. K dalším majitelům města patří Trčkové z Lípy, Andělové z Ronovce, Oprštorfové z Dubu a Frydštejna, Žerotínové, Berkové z Dubu, Šporkové a Kinští z Vchynic a Tetova. O rozvoj města se nejvíce zasloužili Šporkové, za jejichž držení se počalo stavět z kamene, aby město netrpělo požáry, jako v minulých letech. Byl rozšířen zámek a kostel, který byl při požáru v roce 1740 zcela zničen. V letech 1756 až 1761 byl stavitelem Františkem Tomášem Jedličkou postaven v čistém barokním slohu dnešní kostel svatého Bartoloměje, který je kulturní památkou přesahující rámec regionu. Židé si vybudovali synagogu, na okrajích města byly postaveny kaple sv. Jiří a sv. kříže, městu byly opatřeny sochy světců. U zámku byla zřízena husarská kasárna. Za zámkem byl založen rozsáhlý zámecký park. V držení Šporků bylo město 133 let. Od roku 1828 bylo město v držení rodu Kinských. I oni se zapsali do rozvoje města, např. zřízením Mariánské nemocnice, dětské opatrovny, hřebčína, ale i rozšiřováním zámku a parku do dnešní podoby.

V roce 1837 byl zřízen poštovní úřad, 1860 občanská záložna,1867 četnická stanice, 1882 zřízeno železniční spojení Vápenný Podol - Heřmanův Městec-Přelouč, v roce 1899 Heřmanův Městec - Chrudim a v roce 1911 zřízeno autobusové spojení Heřmanův Městec - Pardubice.

V 19. století rozvíjí se kulturní i společenský život. Vznikají nové spolky: divadelní v roce 1848, pěvecký v roce 1862, sokol v roce 1892 ale i hasiči v roce 1878. Z podpůrných a vzdělávacích spolků vzniká Řemeslnická beseda, Svornost, Občanská a Měšťanská beseda, čtenářský klub, později ještě Hálek a Barák. Zajímavostí je,že v roce 1875 se Městec stává prvním místem v Čechách, kde se hrála kopaná. Tento sport přivezl hrabě Kinský z Anglie.

V roce 1841 je dřevěná školní budova zbořena a postavena třípodlažní zděná, která však je záhy nedostačující a proto je v roce1894 stržena městská radnice se dvěmi domy a postavena nová školní budova. Za první republiky se rozvíjí výstavba malých rodinných vilek, v roce 1929 je postavena Sokolovna a v roce 1930 Husův sbor. V roce 1932 je dokončena rozsáhlá přestavba zámku s vnitřní štukovou výzdobou, kterou provedli italští mistři.

I v těchto letech žije město bohatým kulturním a společenským životem do kterého se zapojily všechny spolky.

Stavební i obchodní rozvoj ukončuje německá okupace. 15. 3. 1939 kolem osmé hodiny přichází do města okupační armáda. Dochází k odbojové činnosti, ale i k prvnímu zatýkání. 3. 12. 1942 byli z města odvezeni poslední židovští obyvatelé a tím zaniká židovská komunita.

Na podzim v roce 1944 podporují městečtí občané partyzánské hnutí na Železných horách a ustavují ilegální Revoluční národní výbor, který se v květnových dnech ujímá řízení událostí při útěku německé armády. K osvobození města došlo 9. května 1945 kolem devatenácté hodiny. Po tomto dochází k široké výstavbě rodinných domků a sídlišť a zvyšuje se počet obyvatel. Jsou rekonstruovány silnice, chodníky, rozvod elektrické energie a vystavěny trafostanice. Po celém městě je vybudován vodovod. Přistavěno bylo nové křídlo školní budovy, opatrovna zrekonstruována na školu, postaveny 2 mateřské školky a jesle, dům dětí a mládeže, dům služeb, pošta a obchody. V Konopáči vybudován rozsáhlý autokemp. Byla podstatně rozšířena a zmodernizována železniční stanice.

V důsledku budování kanalizace v devadesátých letech dochází k demolici větší části židovského města z něhož zbyla synagoga, škola, rabínský dům a východní strana Židovské ulice. Rekonstrukce státní silnice I/17 byla podmíněna zbořením několika domů v ulicích Pátého května i v ulici Čáslavské a zejména domů uzavírajících obě strany náměstí Míru.

Střed města je od roku 1989 po předchozím stavebně historickém průzkumu provedeném v roce 1981 vyhlášen památkovou zónou.

UMÍSTĚNÍ


AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 127, 29.11.2004 v 09:53 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
1 PRAHA
2 STŘEDNÍ ČECHY - ZÁPAD
3 STŘEDNÍ ČECHY-JIHOVÝCHOD
4 STŘEDNÍ ČECHY - SV - POLABÍ
5 JIŽNÍ ČECHY
6 ŠUMAVA - VÝCHOD
7 CHODSKO
8 PLZEŇSKO
9 TACHOVSKO - STŘÍBRSKO
10 ZÁPADOČESKÝ LÁZEŇSKÝ TR
11 KRUŠNÉ HORY - ZÁPAD
12 KRUŠNÉ HORY
13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ-ŽATECKO
14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY
15 MÁCHŮV KRAJ
16 LUŽICKÉ HORY A JEŠTĚD
17 FRÝDLANTSKO
18 JIZERSKÉ HORY
19 ČESKÝ RÁJ
20 KRKONOŠE - ZÁPAD
21 KRKONOŠE - STŘED
22 KRKONOŠE - VÝCHOD
23 PODZVIČÍNSKO
24 KLADSKÉ POMEZÍ
25 HRADECKO
26 ORLICKÉ HORY A PODORLICKO
27 PARDUBICKO
28 CHRUDIMSKO - HLINECKO
29 SVITAVSKO
30 VYSOČINA
31 MORAVSKÝ KRAS A OKOLÍ
32 BRNO A OKOLÍ
33 PODYJÍ
34 LEDNICKO - VALTICKÝ AREÁL
35 SLOVÁCKO
36 STŘEDNÍ MORAVA - HANÁ
37 ZLÍNSKO
38 BESKYDY A VALAŠSKO
39 OBLAST OSTRAVSKO
40 OBLAST POODŘÍ
41 OPAVSKÉ SLEZSKO
42 TĚŠÍNSKÉ SLEZSKO
43 OBLAST JESENÍKY