První písemná zmínka o kostele sv. Víta pochází z roku 1259. V roce 1420 vyplenili kostel husité, roku 1620 kostel vyhořel a roku 1651 byl poškozen Švédy. Nynější filiální kostel sv. Víta je novostavbou. Základní kámen k jeho stavbě byl položen 15. 6. 1727, na svátek sv.Víta, chotěšovským proboštem Dominikem Peterkou. Údaje o jeho stavbě jsou zapsány ve farní kronice z roku 1839 na stránce 73 až 75, tyto údaje byly převzaty vlastivědnou literaturou a vešly v obecnou známost. V rámci schváleného programu regenerace městské památkové zóny byly v roce 1994 zahájeny práce na generální opravě kostela sv. Víta společností pro obnovu památek "Murus Praha". V lednu 1996 byl zpracován Doc.PhDr. Mojmírem Horynou "Stavebně historický průzkum kostela sv. Víta". Autor se ve svém průzkumu zaměřil na dosud nezpracovanou oblast historických písemností "Kniha kostelních účtů dobřanského farního kostela sv. Mikuláše z let 1722 -1782 ". V uvedené knize se nacházejí i účty stavby kostela sv. Víta. Historické písemnosti jsou uloženy ve Státním oblastním archivu Plzeň, pobočka Žlutice, fond Řád Premonstrátů Teplá, kniha 415. První velkou skupinou účtů jsou účty za lámání kamene. V době od 23. 11. 1726 do 13. 9. 1727 bylo zaplaceno 127 zlatých za 640 sáhů zdícího kamene. Kámen byl lámán v lomu Vysoká, v lomu u Blatovského mlýna, v Černotíně a ve stodském lomu. Lamači kamene byli Ondřej Preyss, dobřanský zednický mistr a Pavel Yhl z Černotína. Bourání starého kostela se čtyřmi štíty a římsami bylo provádě- no od 3. 5. 1727 do 1. 6. 1727 a za uvedené práce bylo vyplaceno dobřanským zedníkům 69 zlatých. Od června 1727 započaly přípravné práce zedníků a tesařů, pořizování pracovního nářadí. Za nákup železa k pracovnímu nářadí bylo dobřanskému obchodníku se železem Ondřeji Prokopovi vyplaceno 11 zlatých, za nákup prken k lešení. V účetním roce 1728 bylo vyplaceno za provádění vybírání a vykopání starých základů a za odborný dozor u nádeníků (robotujících) dobřanskému zedníku Ondřeji Pressimu 20 zlatých. Za práce stavitele Jakuba Augustona v roce 1727 bylo vyplaceno 50 zlatých. V roce 1728 pokračovalo lámání kamene na stodských pozemcích, ve Vrabině a v Bílém lomu, celkem 358 sáhů zdícího kamene. Opracování kamenů ke kostelu prováděl kamenický mistr Jan Mayer se svými tovaryši. Kamenickému mistru z Dobřan Mikuláši Sládkovi bylo v roce 1728 vyplaceno 220 zlatých. Železné kleštiny byly zakoupeny v Plzeňském a dobřívském železném hamru. V srpnu 1728 byly práce na kostele sv.Víta na krátký čas přerušeny z důvodu stavební závady na sloupech, kde se objevily vystouplé nebezpečné trhliny. Bylo nařízeno je strhnout a provést v lepším tvaru a trvanlivosti, stavbou z kvádrů. V roce 1729 bylo dovezeno dalších 100 sáhů nalámaného kamene z lomu za Robčicemi od kameníka Jana Laretze. V roce 1730 byly zaplaceny účty za dopravení zvonoviny do Klatov, za vytažení a spuštění zvonů zvonaři Brigueovi z Klatov a za velký a malý svatovítský zvonek, celkem 100 zlatých. V červenci a srpnu 1731 byly placeny práce na střeše za 4000 černých a 500 bílých hřebíků na plech. V roce 1732 byly placeny práce kamenickému mistru Mikuláši Sládkovi za zhotovení 150 loktů desek, okenní ostění na 4 okna a oboju točitých schodech. V prosinci 1731 byly proplaceny účty za dovezené sklo 270 kusů žlutých skleněných tabulí a 1000 okenních terčů. Šindelů bylo zakoupeno 4000 kusů a 6000 kusů hřebíků šindeláků. V dubnu 1733 bylo zaplaceno 150 zlatých pražskému varhanáři za zhotovené varhany a 18 zlatých pro dva sedláky, kteří varhany dovezli z Prahy. Za zhotovení oltáře bylo zaplaceno 50 zlatých truhlářskému mistru Jakubovi Steinerovi.

Sochařskému mistru Matěji Jáklovi za oltář sv.Víta bylo zaplaceno 600 zlatých. V účetním roce 1735 byly placeny účty za práce truhlářské, štukatérské a pokrývačské, nákup zlata a stříbra, stavbu kazatelny. Celkem za stavbu kostela a jeho zařizování v letech 1727 až 1736 bylo zaplaceno 10 822 zlatých. Kostel sv.Víta byl dne 15. 6. 1734 proboštem Dominikem Peterkou slavnostně vysvěcen. Kostel sv.Víta je barokním skvostem. Náleží k nejzajímavějším barokním stavbám v Čechách a vrcholným dílům plzeňského architekta Jakuba Augustona mladšího. Stavby podobného typu kostela sv.Víta jsou dvě ve střední Evropě. Jedním je dobřanský kostel a druhou kostel sv.Anny na Taneberku v všerubském průsmyku, který však nedosáhl takového významu. Kostel sv.Víta je centrální barokní stavba šestnáctiboká na oválném půdorysu s boky střídavě konvexními. Do kostela vedou čtyři vchody, z každé světové strany jeden, s krásnými pískovcovými portály s prohnutým nadpražím. Do prvního patra je prolomeno osm velkých oken trojlaločně zakončených. Nad pultovou střechou plechem krytou vystupuje šestnáctiboký tamborn s osmi oválnými okny. Roku 1786 byl kostel sv.Víta z vládního rozkazu zrušen, a tím započal úporný boj dobřanských měšťanů o zachování této krásné svatyně.

Roku 1789 koupili dobřanští měšťané v dražbě kostel za 610 zlatých. Dvorní kancelář dne 6. června 1794 povolila otevření kostela. Po zrušení kláštera v Chotěšově v roce 1781 kostel upadal, až v roce 1804 byl předán patronát nad kostelem tepelskému klášteru. V roce 1829 a 1845 byla prováděna oprava kostela a v letech 1867-1868 byl kostel pokryt novým plechem. Kostel byl sevřen mezi domy, kdysi masnými krámy, a obklopen hřbitovem, který byl v roce 1798 zrušen. Podlaha kostela je v úrovni náměstí. Úzký vstup vedl od východu. Při bráně tohoto vstupu se nalézají sloupková Boží muka s litinovým novogotickým křížem. Bývala na nich též lucerna, dnes zbyla toliko konzola. V roce 1992 byly masné krámy zbořeny, čímž se kostel stal snáze přístupným a dobře viditelným z náměstí. Ze západní strany působí kostel zvláště mohutným dojmem, je vyvýšen na terase s opěrnou zdí 4 až 5 metrů vysokou a 1, 8 metrů silnou.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.dobrany.cz