Český sever

Tyčí se nad Vámi zajímavá stavba, věž na vrcholu hory, moderní a přesto tak ladící s krajinou kopců, údolí a strání? Podivný kužel dominující širokému kraji pod sebou a blahovolně shlížející na hemžení tu lyžníků, tu skokanů na tomtéž, a zase opěšalých úpěnlivě se deroucích k němu, jen o kousek dál na hřbety koní usedajících a i jinak se pod ním přesouvajících, z jednoho krásného na jiné ještě krásnější místo? Pak vězte - jste na drsném, byť Českém, severu. V ráji lyžařů a milovníků přírody, které již omrzela vedlejší Krkonošská výšková "NEJ"... Nebo třeba "jen" zatoužíte po méně dramatické kráse - pak máte v kraji na jih a západ od nich z čeho vybírat: Podkrkonoší, Lužické a Jizerské hory nebo Máchův kraj - Českolipsko.
V malebné kopcovité krajině vyřezává řeka Jizera a její přítoky půvabná údolí. Bozkovské dolomitové jeskyně s největším podzemním jezerem v Čechách se chlubí krasovou výzdobou. Národní přírodní rezervace Jizerskohorské bučiny skrývá největší bukový komplex v Čechách - 27 km2. Jizerské a Lužické hory patří k ideálním terénům pro lyžaře - běžkaře. Máchův kraj je členitá, mírná pahorkatina, a přesto inspirovala největšího rozervance a romantika K. H. Máchu. U Holan vznikla již před mnoha staletími důmyslná rybniční soustava. Největší Velký rybník u Doks - dnes Máchovo jezero - byl založen již za Karla IV. Nabízí slunění, koupání i plavby parníkem, windsurfing, jachting a sportovní rybolov, také noční život a diskotéky. Ve Stráži pod Ralskem je na jiném rybníku "kolotoč" pro vodní lyžování. Cyklistům je území přímo rájem, lesy v bývalém vojenském prostoru Ralsko protíná bezpočet cest vhodných na krátké i delší projížďky. Autodrom v Sosnové nedaleko České Lípy láká dospělé i děti na projížďky v motokárách.... Přimhouřený, kočičí půvab krajiny je jiný než na jihu Čech, byť i zde se člověk výrazně podílel na formování půdorysu a také linií horizontů: hrady, zámky, města, podniky a rozhledny - ano, těch je tady nejhustší síť v zemi! To vše v krajině beroucí dech svou až rafinovanou skladbou pohledů, otevírajících se jako podle scénáře, a to i na kdekteré silničce vedoucí odnikud nikam.

Liberec je jedno z pěti největších měst České republiky. Dominuje mu atypická moderní stavba na vrcholu hory Ještěd, restaurace, vysílač a rozhledna. V centru se nachází novorenesanční radni­ce a Divadlo F. X. Šaldy ve stejném slohu. Pozůstatkem historické městské zástavby ze 17. století jsou tři tzv. Valdštejnské domky, patrové hrázděné budovy s podloubím. Moderní architekturu reprezentuje Stavba smí­ření, jež je komplexem knihovny a synagogy. Liberec má nejstar­ší zoologickou zahradou v ČR a botanic­kou zahradu s více než stoletou tradicí. Novou atrakcí je multifunkční komplex Babylon s unikátním aquaparkem, lunaparkem, bowlingem, restaurací a hotelem.

Jablonec nad Nisou je díky pozoruhodným stavbám městského divadla, muzea a řady obytných domů městem secese, centru ovšem dominuje funkcionalistická budova radnice. Jablonec proslavila po celém světě tradice sklářské a bižuterní výroby. Opevněný klášter johanitů v Českém Dubu svědčí znovu spíše o drsném severu, zříceniny i zachovalé hrady zas o hustém osídlení ve středověku, podhorská města krášlí šlechtická sídla z pozdější doby. Romantický Bezděz, Frýdlant, Frýdštejn, Grabštejn, Horní Branná, Harrachovský zámek v Jilemnici, Kuks, Lemberk, Sloup - býval to kraj chudý, který ale uměl bohatství vytvořit.

Český sever byli odjakživa skláři, tkalci, soukeníci a dřevaři. Staletou řemeslnou zručnost a tradici dokládají expozice muzeí, která najdeme v každém větším městě: sklářská v Novém Boru, Kamenickém Šenově, Harrachově, Železném Brodě, muzeum hasičské techniky je v Chrastavě a v Novém Oldřichově, známé Muzeum skla a bižuterie je v Jablonci nad Nisou. Ojedinělou technickou památkou je ozubnicová železniční trať v horském terénu mezi Tanvaldem, Kořenovem a Harrachovem, jediná svého druhu v Evropě.


Víte, že... ?

Jedna z nejvýraznějších staveb na našem území, snadno identifikovatelná i při přeletu hranic od severu směrem na Prahu, je víceúčelový objekt televizní a komunikační věže ve tvaru rotačního hyperboloidu na Ještědu. Byl vystavěn v letech 1966 - 73 a mj. nahradil mohutný horský hotel, který do základů shořel 31. 1. 1963, i tzv. Rohanovu chatu, která vyhořela o rok později. Architekt Karel Hubáček za stavbu ještědské věže získal prestižní Perretovu cenu. Na vrchol vede lanovka (postavena v letech 1932 - 1933 jako druhá po lanovce na Černou horu v Janských Lázních), ale pěší výstup na horu býval ještě dlouho poté i prestižní záležitostí. Výstupy byly evidovány a při jejich kulatém počtu mohl borec mít rezervován vlastní půllitr. Rekord v počtu výstupů - 709 - byl dosažen v roce 1937.

Sto let předtím, než byl v roce 1866 povýšen na město, byl Jablonec nad Nisou přirozeným centrem kraje - díky obchodu a příhodné poloze na obchodní cestě a také díky slavné sklářské rodině Riedelů. Ti od poloviny 18. do 40. let 20. století vyráběli snad vše, co mělo něco společného se sklem: užitkové, technické, stavební, chemické i optické a signální sklo, lustrové ověšky a surovinu i polotovary pro skleněnou bižuterii. Zejména v období kolonizace Afriky a obou Amerik se často bižuterie z Jablonce stávala platidlem tam, kde běžné peníze neměly ani cenu materiálu, z něhož byly vyrobeny. Období konjunktury bižuterní výroby se shoduje s periodou secese, a tak tento sloh Jablonec charakterizuje. Přímo na území města byla v letech 1906 - 1910 vybudována přehrada, na  okolních vrcholcích Jizerských hor najde turista víc rozhleden než jinde v celém kraji.

Roku 1885 vydala v Liberci tajná anarchistická tiskárna první a zároveň poslední číslo časopisu "Svoboda" s podtitulem "Orgán anarchistů jazika českoslovanského"? Výhružné články plné gramatických chyb (Na všechny justiční bandyti a krve žížnivce ad.) patří k nejradikálnějšímu, co kdy bylo v Čechách otištěno. Podobný názor projevil i soud, který autory panfletu ocenil 10 - 16 lety těžkého žaláře za velezradu.

Velmi důvtipně řešená budova horského hotelu Ještěd připravila svým tvůrcům nejeden oříšek. Dramatické chvíle nastaly i po dokončení, kdy se vlivem silného větru stavba rozkmitala a hrozila destrukce věže. Svízelnou situaci vyřešili konstruktéři dodatečným umístěním 600 kg vážícího závaží a tlumiči kmitů. S takovým nákladem se věru už jen těžko poskakuje a tak Ještěd bez úhony přečkal do dnešních dní.

Nejvýznamnější pamětihodností Frýdlantu je mohutný, původně gotický hrad Ronovců, postavený na vysoké čedičové skále. Roku 1278 je zmiňován již jako existující, neboť jej koupili od českého krále Biberštejnové, v jejichž vlastnictví zůstal celých 273 let. To vévoda Albrecht z Valdštejna hrad vlastnil mnohem kratší dobu, ale přesto se nechal povýšit na "vévodu frýdlantského". Hrad byl přestavěn na renesanční zámek a kromě jiných zajímavostí se o něm dá říci, že byl první veřejnosti zpřístupněnou památkou svého druhu v Evropě již od roku 1801.

DALŠÍ INFORMACE: http://www.CeskySever.TOURISM.cz